Svědectví Anny Ecklundové: třiadvacet dní v Earlingu

Anna Ecklundová (v pramenech vystupuje také pod jménem Emma Schmidt) byla zbožná žena z německé katolické rodiny. Od dětství, přibližně od roku 1908, se u ní podle svědectví projevoval nepřekonatelný odpor ke svátostem: nedokázala vstoupit do kostela, znechucovalo ji svěcené předměty, ačkoli po Bohu toužila.

Roku 1912 nad ní kapucín P. Theophilus Riesinger konal první exorcismus; úleva byla jen dočasná. Definitivní zápas začal 18. srpna 1928 v klášteře sester Františkánek v Earlingu ve státě Iowa, s výslovným svolením místního biskupa a se souhlasem faráře P. Josepha Steigera.

Modlitby probíhaly ve třech obdobích a trvaly celkem dvacet tři dní. Očití svědci — řeholní sestry i kněží — popsali jevy, které se nedaly vysvětlit: znalost skrytých hříchů přítomných, řeč jazyky, jimiž žena neuměla, nadlidskou sílu a odmítání potravy.

Zvláštní tíhu neslo obvinění, které při modlitbách zaznělo: příčinou trápení měly být kletby z nejbližší rodiny. Exorcista i sestry se postili, přijímali eucharistii a dnem i nocí se střídali v modlitbě růžence.

Osvobození přišlo večer 23. prosince — podle záznamů zvoláním jmen Ježíše, Panny Marie a svatého Michaela, po němž se žena zhroutila vyčerpaná, ale klidná, a po letech se poprvé mohla svobodně modlit.

Případ sepsal roku 1935 P. Carl Vogl v knize Begone Satan. I když jde o dobové svědectví psané zbožným jazykem, jádro zůstává jasné: vysvobození stálo mnoho postu, pokory a trpělivé vytrvalosti společenství, které se nevzdalo.